Historie statku "Mysletín"

Na Mysletíně, který se rozkládá na vyvýšenině nad Zborovským potokem zhruba 1,5 kilometru jihozápadně od Ledenic, dnes stojí pouze velkolepý hospodářský dvůr, ale do 17. století tu existovala i vesnice s tvrzí. Historické záznamy nás přivádí do 14. století, první písemná zmínka pochází z roku 1368. Pravděpodobně již v této době tu stávala i menší tvrz, která byla sídlem vladyků erbu lidské hlavy mezi bůvolými rohy, kteří se psali s přídomkem z Mysletína. Nejvýznamnějším členem tohoto rodu byl Jan z Mysletína (Johannes de Missletin) , jenž se stal velkým přítelem Jana Žižky z Trocnova. Páni z Mysletína tu hospodařili do první poloviny 15. století (asi do roku 1411). Poté byli vlastníky páni Petr a Oldřich z Rožmberka a poslední z Rožmberků známý Petr Vok z Rožmberka majitel panství Krumlovského, Netolického a řady dalších.

V té době byl i úmysl Mysletín přestavět na renesanční zámek podobný tomu který je v Litomyšli. Mysletín se stává součástí třeboňského panství a je sem dosazen správce. Za třicetileté války, které předcházelo české stavovské povstání, byl Mysletín několikrát vypálen. Tehdy zaniká celá osada a patrně i tvrz. Zůstal pouze zničený dvůr, který měl být roku 1633 přeměněn na ovčín, jak navrhoval třeboňský hejtman Jan z Eckerstorfu. Dvůr byl opraven, ale výnosy z něho byly malé a po požáru v roce 1681 zůstal opuštěn. Poté tu byla opět postavena menší vesnička, kde však nechyběla např. hospoda. Na místě starého Mysletína byl v roce 1719 postaven nový moderní hospodářský dvůr snad podle projektu vrchního schwarzenberského stavitele Pavla Ignáce Bayera.

Ten se do dnešních dnů zachoval, i když přestavby během 300 let trochu pozměnily jeho podobu (poslední proběhla  koncem 90. let 20. století). Před 100 lety patřilo k Mysletínu dohromady 248 hektarů půdy, po druhé světové válce přešel dvůr pod správu československých státních statků a žilo tu 26 lidí. V devadesátých létech získala Mysletín firma Hochstaffl, která provedla nákladnou přestavbu celého areálu (byly např. zbořeny všechny obytné domy) a začala na zhruba 300 hektarech provozovat chov dobytka a hlavně koní (každoročně se zde koná aukce koní). Bohužel Mysletín není pro veřejnost přístupný, návštěvník se musí spokojit s pohledem z dálky (např. od Ohrazeníčka, kde se nad dvorem klenou Novohradské a Slepičí hory).

Při cestě od Ledenic roste alej mohutných lip.
A nakonec ještě jedna zajímavost. O Mysletíně píše Alois Jirásek ve svém díle Mezi proudy a uvádí ho jako rodiště Žižkovy manželky Kateřiny, která ovšem pocházela z Čeřejova.

Od roku 1995 do dnešního dne tak pan Johann Hochstaffl obnovoval Mysletínské tradice a Dvůr patří jako před cca 650 lety k výstavním usedlostem Jížních Čech, ale je rovněž ukázkou rakouského citlivého přístupu k přírodě, zvířatům a okolí, jakož i ukázkou dovednosti českých rukou.